Věk je jen číslo. Toto místo je plné inspirací, jak “zastavit čas”… Jak se cítit a vypadat stále mladě.


Covid-19-lifehacky aneb jak přežít (lockdown) do očkování

5. listopad 2020   MUDr. Petr Hora, MBA   12 minut čtení

Je potvrzeno, že optimální stav výživy je nezbytný pro dobře fungující imunitní systém a pro ochranu před virovými infekcemi. Kromě toho představuje nevyvážená strava důležitou příčinu imunodeficience, přičemž nejvíce postiženy jsou kojenci, děti, dospívající a starší lidé. V této souvislosti je nedostatek základních živin - makronutrientů spojen se snížením buněčné imunity, funkce fagocytů, systému komplementu a produkce zánětlivých mediátorů - cytokinů. Navíc se ukázalo, že nedostatek mikronutrientů, jako jsou vitamíny, minerály, stopové prvky a polyfenoly, má závažné důsledky pro fungování imunitního systému a náchylnost k infekci. Vzhledem k tomu, že musíme bez očkování neboli „bez speciálního tréninku naší imunity na SARS-CoV-2“ vydržet ještě několik měsíců, je vhodné naši imunitu co nejvíce vylepšit ihned – v době čekání na vakcínu.

Covid-19-lifehacky aneb jak přežít (lockdown) do očkováníCovid-19-lifehacky aneb jak přežít (lockdown) do očkování

1.1. Úvod. Proč je Covid-19 tak nebezpečný?

Covid-19 je název nově identifikovaného onemocnění způsobeného virem SARS-CoV-2 a původně byl popsán jako soubor atypických případů pneumonie vyskytujících se v čínském Wuchanu v prosinci 2019. I když tento nově identifikovaný virus patří do stejného rodu β-koronaviru jako SARS-CoV a MERS-CoV, zdá se, že toto nové onemocnění je charakterizováno mírnými infekcemi horních cest dýchacích, podobnými jiným koronovým virům, ale někdy také rozvojem zánětů dolních dýchacích cest včetně postižení plic (ARDS), které je velmi závažné a může vést k rozvoji multiorgánového selhání (MOF) s následným selháním základních životních funkcí. Zásadním rozdílem nové infekce virem SARS-CoV-2 je takzvané reprodukční číslo (R0) v rozmezí 2 až 2,5, což je vyšší než u SARS (R0 = 1,7–1,9) a výrazně vyšší než u MERS (R0 <1,0), což ukazuje, že Covid-19 má obrovský infekční a tím i pandemický potenciál.

1.2. Využijme možností naší vlastní - optimalizované - imunity

Je potvrzeno, že optimální stav výživy je nezbytný pro dobře fungující imunitní systém a pro ochranu před virovými infekcemi. Kromě toho představuje nevyvážená strava důležitou příčinu imunodeficience, přičemž nejvíce postiženy jsou kojenci, děti, dospívající a starší lidé. V této souvislosti je nedostatek základních živin - makronutrientů spojen se snížením buněčné imunity, funkce fagocytů, systému komplementu a produkce zánětlivých mediátorů - cytokinů. Navíc se ukázalo, že nedostatek mikronutrientů, jako jsou vitamíny, minerály, stopové prvky a polyfenoly, má závažné důsledky pro fungování imunitního systému a náchylnost k infekci. Vzhledem k tomu, že musíme bez očkování neboli „bez speciálního tréninku naší imunity na SARS-CoV-2“ vydržet ještě několik měsíců, je vhodné naši imunitu co nejvíce vylepšit ihned – v době čekání na vakcínu.

1.3. Obrovské riziko lockdownu pro naši obranyschopnost

Obrázek: Vliv lockdownu na naší imunitu.Obrázek: Negativní vliv lockdownu na naší imunitu. Zdroj: Importance of Dietary Changes During the Coronavirus Pandemic: How to Upgrade Your Immune Response. Ali Chaari. Frontiers in Public Health. August 2020, Volume 8, Article 476.

Současný faktický lockdown podporuje špatné stravovací návyky. Navíc spolu s poklesem fyzické aktivity a zvýšením „domácího lenošení“ může vést k přibývání na tělesné hmotnosti a rozvoji obezity. Změna stravovacích zvyklostí s častou konzumací různých pochutin – slaných a sladkých „snacků“ má za následek pokles počtu T buněk a zvýšení prozánětlivých cytokinů. Zpožděná imunitní odpověď a zvýšený chronický systémový zánět může vzniknout v důsledku stravy s vysokým obsahem nasycených tuků (máslo, sýry, uzeniny, červené maso). A k tomu dieta s vysokým obsahem cukrů (sušenky, cukrovinky, sladkosti) snižuje aktivitu neutrofilů a fagocytů. Nadměrná konzumace alkoholu je doprovázena snížením T buněk a další progresí zánětu. Nakonec celý tento řetězec špatných stravovacích návyků mění střevní mikrobiotu a způsobuje „leaky gut - děravé střevo“, což má za následek redukci B & T buněk a následný systémový zánět. Nedopusťte tento scénář a využijte naopak lockdown k optimalizaci vaší imunity! Vhodné je začít vaším střevem – úpravou střevní mikrobioty.

2.1. Střevní mikrobiota jako obranný deštník proti Covid-19

Obrázek: Vliv střevní mikrobioty na naši imunitu.Obrázek: Vliv střevní mikrobioty na naši imunitu. Zdroj: Gut microbiota and Covid-19- possible link and implications. Debojyoti Dhara. Virus Research 28, May 2020, 198018

Střevní mikrobiota může ovlivnit imunitní odpověď, a tím rozhodnout o vzniku, rozvoji a závažnosti průběhu onemocnění. Nadměrně aktivní i naopak nedostatečně aktivní imunitní odpověď, která je modulována střevní mikroflórou, může vést k život ohrožujícím klinickým následkům včetně zmíněného multiorgánového selhání (MOF). Různorodost neboli diverzita střevní mikroflóry a přítomnost prospěšných mikroorganismů ve střevě mohou hrát důležitou roli při určování průběhu tohoto onemocnění. Starší pacienti, pacienti se sníženou imunitou a pacienti s dalšími závažnými nemocemi neboli komorbiditami, jako je cukrovka II. typu, kardiovaskulární poruchy nebo autoimunity jsou tak v boji proti Covid-19 velkou rizikovou skupinou. Je zajímavé zmínit, že u těchto komplikovaných pacientů a starších osob se často vyskytuje závažná nerovnováha střevní mikrobioty, takzvaná „dysbióza“.

2.2. Jak dosáhnout optimální diverzity neboli různorodosti vaší mikrobioty

Různorodá střevní mikrobiota se skládá z mikroorganismů, které produkují tisíce aktivních a pro nás prospěšných látek a harmonicky koexistují v našem střevě. Strava a životní styl jsou nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují rozmanitost – diverzitu bakterií ve střevě. Je důležité vědět, že zásadní změna ve vašem jídelníčku se odrazí již v průběhu 24 hodin. Proto není ani v době pandemie nikdy pozdě na změnu vašich stravovacích zvyklostí i životního stylu. Jak na to prakticky?

1. Konzumujte vlákninu, kterou střevní mikroby využívají pro svůj metabolismus:

Vařené a rychle zchlazené brambory, luštěniny, kořenovou zeleninu, cibuli, česnek, banány, kořen čekanky, artyčoky a další.

2. Přidejte probiotické potraviny:

Ideálně rostlinné jogurty a kefíry či další fermentované potraviny jako je kombucha, kimči či okurky – rychlokvašky a další.

3. Bílkoviny konzumujte ve vyváženém poměru rostlinného a živočišného původu:

Rostlinné proteiny - luštěniny, ořechy a semínka a živočišné proteiny - maso, ryby, korýši, vejce a mléčné výrobky.

4. Zařaďte do vašeho jídelníčku zdravé mastné kyseliny, především zdroje nenasycených mastných kyselin, omega-3 i některých omega-6 mastných kyselin:

Omega-3 – Vlašské ořechy, lněné semínko, řasy a především mastné ryby nebo oleje z nich vyrobené.

Omega-6 – Avokádo, ořechy, semínka a rostlinné oleje včetně BIO řepkového a kokosového.

5. Jezte hodně vitaminů a minerálů:

Obsažených v ovoci a zelenině, celozrnných potravinách, oříšcích a luštěninách jako jsou fazole a čočka. Nezapomeňte na tmavé bobuloviny jako je borůvka, acai, maliny či ostružiny.

Vhodné je využít lockdown pro prohloubení znalostí v oblasti střevní mikrobioty. Nový rozměr tak v této době získává publikace vědců – manželů Sonnenburgových ze Stanfordovy univerzity, kteří v knize Zdravá střeva shrnuli klíčové poznatky o mikrobiotě, tak důležité v této době celosvětové pandemie (https://www.melvil.cz/kniha-zdrava-streva/).

2.3. Řešení precizní medicíny – vyšetření střevního mikrobiomu a patofyziologie (nyní i z domova)

Nejefektivnějším řešením pro zvýšení naší obranyschopnosti je vyšetření střevního mikrobiomu (souboru baktérií a kvasinek, které v sobě nosíme) a střevní patofyziologie (informace o našem trávení, zánětu, střevní propustnosti – leaky gut i střevní imunitě). Tyto informace nám umožňují nejrychlejší a nejúčinnější personalizovanou léčbu v případně zjištěné poruchy diverzity a dosažení ideálního stavu v časovém horizontu několika týdnů.

Jakým způsobem? Cíleným dodáním vhodných prebiotik, probiotik (synbiotik) a postbiotik tak, aby stav střeva a následně imunity zajistil optimální ochranu a případně vhodně moduloval imunitní reakci po nakažení Covid-19. V současné době pandemie jsme schopni toto vyšetření realizovat i v domácích podmínkách s telefonicky asistovaným odběrem stolice .

3.1. (Imuno)nutrice jako zbraň proti Covid-19

Obrázek: Využití lockdownu pro naši imunitu.Obrázek: Využití lockdownu pro naši imunitu. Zdroj:  Importance of Dietary Changes During the Coronavirus Pandemic: How to Upgrade Your Immune Response. Ali Chaari. Frontiers in Public Health. August 2020, Volume 8, Article 476.

Dodržování správných stravovacích návyků, každodenní cvičení i dostatek kvalitního spánku během lockdownu pomáhají udržovat optimální  tělesnou hmotnost nezbytnou pro naši obranyschopnost (BMI < 22,5).

Pokud se budete řídit pravidelným režimem včetně stravovacího rozvrhu s dobře rozloženými jídly – ideálně v podobě časově omezeného stravování, hladina T buněk se zvýší a dojde i ke snížení produkce prozánětlivých mediátorů - cytokinů. Vhodné je zařadit i pravidelné půsty.

Dieta bohatá na prekurzory SCFA (Short chain fatty acids - mastné kyseliny s krátkým řetězcem) či samotný butyrát i vysoké zastoupení omega 3 mastných kyselin bude vhodně modulovat imunitní odpověď a sníží zánět.

Pokud jsou cukry konzumovány omezeně (low-carb dieta), aktivita neutrofilů a fagocytů se následně zvýší.

Zvýšení T buněk nastane, pokud budete konzumovat dostatečné množství minerálů a vitamínů, které vás tak budou také chránit před rozvojem zánětu.

A jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole o střevní mikrobiotě, je nezbytné mít zdravý střevní mikrobiom, aby byla zachována celistvost střevní bariéry a byl vyloučen tzv. leaky gut zbytečně zatěžující naši imunitu.

3.2. Lockdown jako výzva pro změnu stravování – „SARS-CoV-2  challenge“

Lockdown spojený s přechodem na domácí stravování při uzavřených restauracích i pobyt doma v rámci home office je ideálním časem pro zlepšení stavu celého těla, dosažení hormonální rovnováhy, řešení zažívacích obtíží, redukci zánětlivých procesů a také pro optimalizaci imunity před pravděpodobným kontaktem s virem SARS-CoV-2.

Jedním z možných řešení je měsíční program Whole 30, který je v podstatě laickým řešením potravinových alergií i intolerancí v domácích podmínkách. Další teoretické výhody přechodu na tento nový systém výběru potravin, ale i praktický postup, jak životní změnu začít, nabízí kniha manželů Hartwigových Jídlo na prvním místě s navazujícími kuchařkami i deníkem (https://www.melvil.cz/kniha-jidlo-na-prvnim-miste/). Vhodným doplněním programu Whole 30 je tzv. přerušovaný půst a nízkosacharidová dieta, které si můžete nastudovat v knize Kompletní průvodce půstem od Jasona Funga a Jimmy Moore (https://www.melvil.cz/kniha-kompletni-pruvodce-pustem/). A pokud byste chtěli být opravdu dokonalí, respektujte Vaše biorytmy. Neboť není důležité jen to, co jíme, ale také kdy to jíme. Detaily o tomto konceptu najdete v nejnovější knize dr. Satchina Pandy Cirkadiánní kód (https://www.melvil.cz/kniha-cirkadianni-kod/).

3.3. Řešení precizní medicínyimunonutrice na podkladě vyšetření potravinových alergií, intolerancí a hladin mikronutrientů

Optimálním řešením pro rychlé zlepšení imunity je vyšetření potravinových alergií IgG, jehož výsledek je k dispozici již během 5 pracovních dnů. Vyvarování se potravin, které způsobují chronický systémový zánět, je tak dosažitelné ve velmi krátké době bez nutnosti zdlouhavého testování vyřazováním a znovu zařazováním potravin do jídelníčku. Současně provedený DNA test potravinových intolerancí neboli neschopnosti metabolizovat laktózu, fruktózu či histamin umožňuje sestavení nejvhodnější na míru přizpůsobené – personalizované diety. Tato vyšetření snášenlivosti potravin ideálně doplňuje analýza hladin mikronutrientů, především vitaminů, stopových prvků a mastných kyselin. V současné době jsme schopni některá vyšetření realizovat taktéž v domácích podmínkách včetně odběru biologických vzorků – tzv. suché krve, slin či stěru z bukální sliznice.

4.1. Vliv výživy na rozvoj Covid-19

Reakci imunitního systému na virus mohou ovlivnit různé faktory hostitele, včetně obezity, věku, kouření, cukrovky, autoimunitních poruch, podvýživy, kardiovaskulárních chorob nebo nevyvážené stravy, což následně vede k vysoké úrovni akutního systémového zánětu, což vysvětluje závažné případy Covid-19.

Obrázek: Vliv výživy na rozvoj onemocnění.Obrázek: Vliv výživy na rozvoj onemocnění. Zdroj: Importance of Dietary Changes During the Coronavirus Pandemic: How to Upgrade Your Immune Response. Ali Chaari. Frontiers in Public Health. August 2020, Volume 8, Article 476.

V tomto případě vzniklá invaze viru SARS-CoV-2 přes epitel dýchacích cest zahrnuje obrannou reakci a apoptózu T-lymfocytů, což vede k jejich snížené aktivitě i počtu s následně zhoršenou aktivací B buněk a produkcí protilátek. Tato situace vede ke kompenzačně zvýšené aktivitě neutrofilů a makrofágů, jejich akumulaci v plicích a následné hypersekreci zánětlivých mediátorů - cytokinů, aby se znovu aktivoval adaptivní imunitní systém.

Virová eliminace je zpožděna, protrahovaná infekce způsobuje pokles receptorů ACE2, což vede k nadměrné aktivitě systému renin-angiotenzin II (RAS), která následně způsobuje endoteliální dysfunkci a trombózu. Tento stav je popisován jako „cytokinová bouře“ doprovázená syndromem respirační tísně (ARDS) a multiorgánovou dysfunkcí  (MOF), které jsou typické pro závažné případy Covid-19 vyžadujících podporu základních životních funkcí v podmínkách intenzivní péče.

Opakem je situace při správně zvolené „imunonutrici“. Vědecké studie potvrdily, že vitamíny A, C, D, skupiny B, E, železo, hořčík, zinek, měď, jód, selen, bílkoviny, SCFA, omega-3, nízkosacharidová strava, polyfenoly, probiotika a vyvážená strava přímo podporují přirozený obranný systém těla vhodným zvýšením i snížením různých úrovní imunity, a proto se mohou podílet na optimální modulaci imunitního systému, který pak může účinně bojovat s jakoukoli virovou infekcí a podporovat rychlé odstraňování virů včetně SARS-CoV-2 z našeho těla.

Obrázek: Mikronutrienty v jednotlivých fázích onemocnění.Obrázek: Mikronutrienty v jednotlivých fázích onemocnění. Zdroj: Immune-Boosting, Antioxidant and Anti-inflammatory Food Supplements Targeting Pathogenesis of Covid-19. M. Mrityunjaya. Front Immunol.2020 Oct 7.

4.2. Jak to řeším já? Primární a sekundární prevence.

Pokud jde o prevenci nákazy virem SARS-CoV-2, rozšířili jsme obecně známé pravidlo 3R o čtvrté – Rozum a modifikovali ostatní pravidla do podoby pravidla 4R: Rozum – Respirátor – Rukavice – Rozestup. Právě „užívání rozumu“ i zvýšení úrovně z mytí / dezinfekce rukou na jednorázové gumové rukavice či z roušky na respirátor je klíčové pro primární prevenci tohoto onemocnění neboli vyhnout se nakažení.

Pokud jde o sekundární prevenci neboli snížení rizika těžkého průběhu vlastního onemocnění Covid-19, volím v současné době na základě v minulosti provedených vyšetření i nejnovějších poznatků toto řešení:

-      Optimalizace střevní mikrobioty – Mimo přesně vybraných pre-, pro- a postbiotik se snažím denně konzumovat fermentované produkty rostlinného původu, například jogurty či kefíry z rostlinných mlék, kimči, kombuchu a fermentovanou sóju a samozřejmě dostatečné množství vlákniny.

-      Imunonutrice – již v minulosti jsme přešli s celou rodinou na dietu blízké středomořské dietě s respektováním zjištěných potravinových alergií a intolerancí, v mém případě tedy bez lepku, vajíček a bez laktózy. V současné době ji upravujeme do podoby MIND diety, což je zkratka pro Mediterranean DASH-diet Intervention for Neurodegenerative Delay (https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/nutrition-and-healthy-eating/in-depth/improve-brain-health-with-the-mind-diet/art-20454746). Vitamíny substituuji denní konzumací freshe z citrusů či jiného čerstvého ovoce i zeleniny.

-      Potravinové doplňky – předpokládám, že pestrá MIND dieta zahrnuje dostatečné množství všech výše uvedených mikronutrientů s několika výjimkami, které v současné době užívám:

1. Pre-, pro- a postbiotika dle aktuálního výsledku vyšetření střevní mikrobioty a patofyziologie (nyní ZinoBioTic, ProEmSan a Butycaps)

2. Omega-3 mastné kyseliny s polyfenoly a vitaminem D (nyní BalanceOil+) s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové (nyní Aspirin Protect)

3. Lipozomální kurkumin (nyní Full Spectrum kurkumin)

4. BIO zázvor v podobě kapslí (nyní Kitl Eligin BIO).

Je pravděpodobné, že tyto doplňky budou průběžně měněné dle úrovně vědeckých poznatků o onemocnění Covid-19.

4.3. Závěr: Budoucnost – vakcína. Ale kdy? A jaká?

V současné době existuje pouze jedna koronavirová vakcína, Sputnik V, vyvinutá výzkumným ústavem Gamaleja v Moskvě, která byla schválena Ministerstvem zdravotnictví Ruské federace. Odborníci vyjádřili znepokojení nad účinností a bezpečností vakcíny, protože dosud nebyla hodnocena v klinických studiích fáze III. V současné době existuje po celém světě více než 100 vakcín v různých fázích výzkumu a vývoje. Několik z nich jsou již v klinických studiích u lidí a jsou přísně testovány na bezpečnost, účinnost a standardizaci účinku očkování. Očekávaná dostupnost je nejdříve jaro 2021.

Podobně existuje několik kandidátů na účinné léky, které byly identifikovány a většina z nich je v různých fázích testování, zatímco některé z nich byly naopak po letech zapomnění znovu použity a schváleny pro nouzové použití pro pacienty postižené Covid-19. Mezi zajímavé léky schválené pro použití v případě krajní nouze patří hydroxychlorochin, favipiravir, remdesivir, tocilizumab atd. Standardní guidelines pro léčbu stále chybí.

Je proto velmi vhodné, abychom se pokusili ovlivnit naši imunitu výše uvedeným souborem opatření: střevo – nutrice - doplňky. Cílem je modulace naší imunity pro případ kontaktu s virem Sars-Cov-2 tak, aby průběh onemocnění byl co nejlehčí. A samozřejmě nezapomenout na pravidlo 4R: Rozum – Respirátor – Rukavice a Rozestup.

5.11.2020    MUDr. Petr HORA, MBA

petr.hora@medicalbeauty.cz | +420 777 334 007 | www.5Pmedicine.com

Soubor ke stažení

Zdroje:

1. Transl Res. 2020 Dec; 226: 57–69. Gastrointestinal symptoms associated with COVID-19: impact on the gut microbiome. Sonia Villapol

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7438210/

2. Virus Res. 2020 Aug; 285: 198018. Gut microbiota and Covid-19- possible link and implications. Debojyoti Dhara,* and Abhishek Mohantyb

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32430279/

3. J Asthma Allergy. 2020; 13: 369–383. Dynamic Interplay Between Microbiota and Mucosal Immunity in Early Shaping of Asthma and its Implication for the COVID-19 Pandemic. Suzan A AlKhater.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7532070/

4. Front Public Health. 2020; 8: 476: Importance of Dietary Changes During the Coronavirus Pandemic: How to Upgrade Your Immune Response. Ali Chaari, Ghizlane Bendriss, Dalia Zakaria, and Clare McVeigh.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7481450/

5. J Allergy Clin Immunol Pract. 2020 Oct; 8(9): 2851–2857. Novel Approaches to Food Allergy Management During COVID-19 Inspire Long-Term Change. Douglas P. Mack, MSc, MD et all.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7382335/

6. J Clin Med. 2020 Aug 10;9(8):2589. doi: 10.3390/jcm9082589. Key Aspects in Nutritional Management of COVID-19 Patients. Alfredo Fernández-Quintela et all.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32785121/

7. Nutrients. 2020 May; 12(5): 1466. COVID-19: The Inflammation Link and the Role of Nutrition in Potential Mitigation. Ioannis Zabetakis et all.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7284818/

8. Front Immunol. 2020; 11: 570122. Immune-Boosting, Antioxidant and Anti-inflammatory Food Supplements Targeting Pathogenesis of COVID-19. M. Mrityunjaya.

www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7575721/

9. Pharmacol Rep. 2020 Oct 28 : 1–12. Overview of the possible role of vitamin C in management of COVID-19. Anis Abobaker.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7592143/

10. Plant Foods Hum Nutr. 2020 Oct 10 : 1–9. Potential Inhibitors for SARS-CoV-2 and Functional Food Components as Nutritional Supplement for COVID-19: A Review. Pushpendra Singh et all.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7546941/

11. Prostaglandins Leukot Essent Fatty Acids. 2020 Oct 1;162:102183. Polyunsaturated fatty acid biosynthesis pathway and genetics. implications for interindividual variability in prothrombotic, inflammatory conditions such as COVID-19. Kumar S D Kothapalli.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33038834/

12. FASEB J. 2020 Jun 26 : COVID‐19—Associated dyslipidemia: Implications for mechanism of impaired resolution and novel therapeutic approaches. Alexander V. Sorokin.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7361619/


Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Čtěte také...