Prebiotika, probiotika a postbiotika: nejnovější poznatky 2023–2025

Prebiotika: výživa pro prospěšné bakterie

Co to je? Prebiotika jsou nestravitelné látky – většinou různé druhy vlákniny – které slouží jako potrava pro přátelské bakterie v našich střevech. Na rozdíl od probiotik (živých bakterií) prebiotika neobsahují žádné mikroorganismy. Místo toho podporují růst těch správných bakterií, které už v těle máme.

Moderní definici prebiotik v roce 2017 upřesnil mezinárodní konsenzus ISAPP: prebiotikum je substrát, který je selektivně využíván mikroorganismy hostitele a přináší mu zdravotní benefit. Původně se za prebiotika považovala hlavně vláknina (např. inulin), ale dnes víme, že mezi prebiotika patří i některé polyfenoly z rostlin, oligosacharidy z mateřského mléka (HMO) a dokonce i některé mastné kyseliny.

Polyfenoly jako prebiotika: Polyfenoly – např. flavonoidy z bobulovin, zeleného čaje, hroznového vína nebo kakaa – se v tenkém střevě téměř nevstřebávají a dostávají se do tlustého střeva, kde se stávají substrátem pro bakterie, které z nich tvoří bioaktivní metabolity. Tyto metabolity mohou ovlivnit nejen střevní prostředí, ale i systémové zánětlivé dráhy, endotelovou funkci a zdraví mozku. Například katechiny z čaje podporují růst Akkermansia muciniphila – bakterie spojované s metabolickým zdravím.

HMO – oligosacharidy z mateřského mléka: Human milk oligosaccharides (HMO) jsou prebiotické sacharidy přirozeně přítomné v mateřském mléce. Podporují růst Bifidobacterium infantis a dalších symbiotických kmenů, zatímco brání přilnutí patogenů ke střevní stěně. Klinické studie dnes zkoumají jejich využití i u dospělých – například u pacientů s poškozeným mikrobiomem po antibiotikách, při atopickém ekzému nebo jako součást regenerace po střevních infekcích.

Mastné kyseliny jako potenciální prebiotika: Omega-3 mastné kyseliny, zejména EPA a DHA, sice nejsou klasickými prebiotiky, ale vykazují prebiotický efekt – podporují růst některých benefičních kmenů (např. Lactobacillus, Bifidobacterium, Akkermansia) a současně tlumí patogenní zánětlivá mikrobiální společenství. Zvyšují také produkci SCFA a snižují propustnost střevní bariéry. V kombinaci s klasickými prebiotiky (např. inulin) mohou mít synergický efekt.

Co víme z výzkumu (2023–2025):

• Růst prospěšných bakterií: Prebiotika podporují růst bifidobakterií a laktobacilů – bakterií, které produkují zdraví prospěšné metabolity, posilují střevní bariéru a tlumí zánět.
• Tvorba krátkých mastných kyselin (SCFA): Při fermentaci prebiotik vznikají látky jako butyrát, propionát a acetát, které zlepšují prostředí ve střevě a podporují energetický metabolismus střevních buněk.
• Imunologické účinky: Některé prebiotické směsi snižují hladiny zánětlivých cytokinů a zvyšují odolnost vůči infekcím – např. u respiračních onemocnění nebo virových infekcí.
• Vliv na psychiku: První studie ukazují, že prebiotika mohou podporovat tvorbu GABA, serotoninu a dalších signálních molekul, které ovlivňují náladu – tzv. „psychobiotický efekt“.
• Zlepšení metabolismu: Prebiotika mohou pomoci snižovat inzulinovou rezistenci, glykémii a tělesný tuk – zejména při kombinaci s omega-3 kyselinami nebo středomořským typem diety.

Novinky v oblasti prebiotik:

• Personalizovaná prebiotika: Nové studie testují tzv. cílená (targeted) prebiotika, která jsou vyvíjena na podporu konkrétních kmenů bakterií dle mikrobiomového profilu daného člověka.
• Prebiotika pro pokožku a ústní dutinu: Kromě střeva se prebiotika testují i v oblasti dermatologie a dentální hygieny, např. ve formě krémů nebo zubních past.
• HMO (human milk oligosaccharides): Oligosacharidy obsažené v mateřském mléce, které se nyní přidávají do dětské výživy a zkoumají se také u dospělých – zejména s cílem obnovy mikrobiomu po antibiotikách nebo střevních infekcích.

Praktické rady:

• Co jíst: Nejlepší přirozené zdroje prebiotik jsou: čekanka, artyčoky, pórek, cibule, česnek, banány (zelené), oves, ječmen, luštěniny (čočka, fazole, hrách) a celozrnné produkty. Také semena, jako jsou chia nebo lněná, mají prebiotický potenciál.
• Jak začít: Pokud nejste zvyklí na vyšší příjem vlákniny, zvyšujte množství postupně – jinak hrozí nadýmání nebo plynatost.
• Doplňky stravy: K dispozici jsou prebiotické doplňky ve formě prášku nebo kapslí – například inulin, GOS (galaktooligosacharidy), FOS (fruktooligosacharidy) nebo rezistentní škrob. Kvalitní produkt by měl uvádět dávku a formu prebiotika.
• Důležitost hydratace: S vyšším příjmem vlákniny je nutné pít dostatek vody – ideálně 1,5–2 litry denně.

---

Probiotika: živé mikroorganismy ve službách zdraví

Co to je? Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podání v odpovídajícím množství přinášejí zdravotní benefit. Mezinárodní konsenzus ISAPP z roku 2014 tuto definici potvrzuje a zároveň klade důraz na to, že každé probiotikum musí být dobře charakterizované, bezpečné a klinicky ověřené.

Typy probiotik (příklady):

• Lactobacillus – například L. rhamnosus GG nebo L. plantarum, běžně se vyskytují v jogurtech.
• Bifidobacterium – např. B. longum, B. infantis, typické pro mateřské mléko a zdravý dětský mikrobiom.
• Saccharomyces boulardii – probiotická kvasinka vhodná například při antibiotických průjmech.

Co říká výzkum (2023–2025):

• Střevní záněty a infekce: Klinické studie potvrzují účinnost některých kmenů u průjmů spojených s antibiotiky, rotavirových infekcí nebo u infekční kolitidy.
• Funkční gastrointestinální poruchy: U pacientů se syndromem dráždivého tračníku (IBS) pomáhá několik multikmenových směsí zmírnit bolest břicha, nadýmání a zlepšit kvalitu života.
• Psychobiotika: Probiotika s vlivem na duševní zdraví (např. L. helveticus R0052 + B. longum R0175) snižují hladiny kortizolu a zlepšují zvládání stresu, úzkosti i mírné deprese.
• Podpora imunity: Studie ukazují, že pravidelné podávání probiotik u dětí a seniorů snižuje výskyt respiračních infekcí a zkracuje jejich průběh.
• Metabolické zdraví: Vybrané kmeny (např. B. breve, L. reuteri) přispívají ke zlepšení inzulinové citlivosti, snížení cholesterolu nebo redukci tukové hmoty u obézních pacientů.

Jak probiotika fungují?

• Konkurenčně vytěsňují patogeny (např. salmonely, klostridie) z mikrobiálního prostředí.
• Posilují střevní bariéru – zvyšují tvorbu mucinu a těsných spojů mezi buňkami.
• Produkují prospěšné látky – např. kyselinu mléčnou, SCFA, bakteriociny.
• Modulují imunitní systém – podporují rovnováhu mezi Th1/Th2, zvyšují tvorbu IgA.

Důležitá poznámka: Účinky probiotik jsou kmenově specifické. To znamená, že účinek L. rhamnosus GG nelze automaticky přenést na jiný druh nebo kmen, i když patří do stejného rodu. Proto je důležité věnovat pozornost etiketám a doporučením výrobců.

Bezpečnost a indikace:

• U zdravých osob jsou probiotika velmi dobře tolerována.
• U kriticky nemocných, pacientů po transplantaci nebo se závažnou imunosupresí je nutná individuální indikace – byly popsány vzácné případy sepse způsobené probiotickými organismy.

Praktické rady:

• Přirozené zdroje: jogurt s živými kulturami, kefír, kysané zelí, kimchi, tempeh, kombucha – ideální jako každodenní součást jídelníčku. Opět platí, že opatrně a pozvolna!
• Doplňky stravy: vybírejte produkty s klinicky ověřenými kmeny a garantovaným množstvím živých mikroorganismů (např. 10^9 CFU na dávku). Užívejte ideálně s jídlem pro vyšší přežitelnost bakterií.
• Při antibiotikách: podávejte probiotika během i po antibiotické léčbě, vždy s minimálním odstupem 2 hodin od dávky antibiotika.
• Délka užívání: pro trvalý efekt je vhodné probiotika užívat pravidelně alespoň 4–12 týdnů, případně dlouhodobě.
• U nemocných pacientů: ideální je volba probiotik na základě analýzy střevního mikrobiomu. Ta by měla zahrnovat jak mikrobiální složení, tak i funkční parametry – například produkci SCFA, propustnost střevní bariéry (leaky gut) nebo přítomnost zánětlivých markerů. Díky tomu lze vybrat kmeny s cíleným přínosem pro konkrétní zdravotní stav.

---

Postbiotika: účinné látky bez živých bakterií

Co to je? Postbiotika jsou neživé mikroorganismy nebo jejich bioaktivní metabolity, které – i když nejsou živé – mohou přinášet zdravotní přínos. Patří sem například fragmenty buněčných stěn bakterií, enzymy, signální molekuly, proteiny, mastné kyseliny (zejména SCFA) nebo látky vzniklé během fermentace.

V roce 2021 publikovala Mezinárodní vědecká asociace pro probiotika a prebiotika (ISAPP) konsenzus, který definoval postbiotikum jako: „přípravek z inaktivovaných mikroorganismů a/nebo jejich složek, který poskytuje zdravotní benefit hostiteli.“

Jak fungují postbiotika?

• Posilují střevní bariéru a stimulují tvorbu ochranného hlenu.
• Modulují imunitní systém – zvyšují tvorbu IgA, tlumí nadměrné zánětlivé reakce (např. snížení TNF-α).
• Mají antimikrobiální účinek – např. bakteriociny působí proti patogenním bakteriím.
• Působí antioxidačně a protizánětlivě.

Co říká výzkum (2023–2025):

• Gastrointestinální zdraví: Postbiotika (např. butyrát v čípcích) se používají k hojení zánětlivé sliznice při ulcerózní kolitidě nebo poškození po ozařování.
• Imunoprevence: Bakteriální lyzáty (např. OM-85) snižují četnost respiračních infekcí u dětí i dospělých s opakovanými onemocněními horních cest dýchacích.
• Dermatologie: Krémy s postbiotickými fragmenty (např. z Lactobacillus plantarum) posilují kožní mikrobiom, zmírňují ekzémy a zlepšují hydrataci pokožky.
• Metabolismus: Studie s pasterizovanou formou Akkermansia muciniphila u obézních pacientů ukázaly zlepšení inzulinové citlivosti, snížení zánětlivých markerů a pozitivní vliv na složení střevní mikroflóry.

Výhody postbiotik oproti probiotikům:

• Nevyžadují přežití v trávicím traktu – nejsou citlivá na žaludeční kyselinu ani teplotu.
• Lze je podávat i pacientům s těžkou imunodeficiencí nebo po onkologické léčbě.
• Mají dlouhou trvanlivost a stabilitu, nemusí být skladována v chladu.
• Možnost přesné standardizace účinných složek.

Formy a použití:

• Doplňky stravy: např. kapsle s bakteriálními lyzáty nebo fermentačními metabolity.
• Léčiva: OM-85 nebo podobné lyzáty používané ke stimulaci slizniční imunity.
• Krémy a spreje: pro dermatologické nebo gynekologické využití.
• Funkční potraviny: např. fermentované produkty s deaktivovanými kmeny bakterií, které přesto zanechávají prospěšné bioaktivní látky.

Bezpečnost: Postbiotika jsou obecně považována za velmi bezpečná – právě díky tomu, že neobsahují živé organismy. Jejich využití se proto rozšiřuje zejména u zranitelných skupin – novorozenců, seniorů, pacientů s poruchami imunity nebo po chemoterapii.

Shrnutí:

• Synergický efekt: Z klinického pohledu je obzvláště zajímavá kombinace probiotika a postbiotika v jednom režimu. Například současné podávání bakteriálního kmene Akkermansia muciniphila a postbioticky podávaného butyrátu (např. ve formě sodné soli) může mít synergický efekt na posílení střevní bariéry, snížení zánětu a zlepšení inzulinové citlivosti. Zatímco Akkermansia přirozeně stimuluje tvorbu slizniční vrstvy a obnovu mikrobiální rovnováhy, butyrát slouží jako primární palivo pro enterocyty a přímý imunomodulátor.

Postbiotika představují novou generaci biologicky aktivních látek, které můžeme využít tam, kde podání živých probiotik není vhodné nebo bezpečné. Jejich účinek je často stejně silný – a někdy dokonce spolehlivější díky vyšší stabilitě a standardizaci.

---

Vyšetření mikrobiomu: klíč k personalizované terapii

V Centru 5P medicíny věříme, že kvalitní diagnostika je základem cílené a efektivní terapie. Jedním z nejmodernějších nástrojů, který se stále více uplatňuje v personalizované medicíně, je analýza střevního mikrobiomu. Ta dokáže nabídnout hluboký pohled do vnitřního ekosystému člověka – ať už jde o prevenci, léčbu chronických obtíží, nebo optimalizaci zdraví a výživy.

Jak analýza mikrobiomu probíhá? Vyšetření se provádí ze vzorku stolice, který je analyzován pomocí nejmodernějších genetických metod. Výsledkem je mapa mikroorganismů žijících ve vašem střevě – včetně jejich množství, rovnováhy a přítomnosti potenciálně škodlivých mikrobů.

Co umíme v Centru 5P medicíny navíc:

• Hodnotíme mikrobiální diverzitu, přítomnost prospěšných i patogenních kmenů včetně kvasinek, plísní a parazitů a individuální dysbiózu.
• Sledujeme produkci ochranných metabolitů jako je butyrát, propionát či laktát nebo hladinu a recirkulaci žlučových kyselin.
• Zohledňujeme funkční parametry: zánětlivou aktivitu, propustnost střevní bariéry, aktivitu enzymů či tvorbu neurotransmiterů (např. GABA).
• Vždy spojujeme mikrobiom s klinickým kontextem – výsledky tak interpretujeme v návaznosti na laboratorní nálezy, anamnézu, životní styl a výživový profil pacienta včetně potravinových intolerancí a alergií.

K čemu nám to slouží?

• Cílený výběr probiotik a prebiotik: Ne každý potřebuje stejný kmen. Analýza odhalí, co chybí nebo přebývá.
• Identifikace příčin chronických problémů: nadýmání, zácpa, průjem, únava, ekzém, úzkost – to vše může souviset se střevem.
• Prevence onemocnění: změny ve složení mikrobiomu často předcházejí rozvoji metabolických, autoimunitních nebo neurodegenerativních nemocí.
• Plánování stravy a doplňků: Výsledky umožní sestavit skutečně personalizovaný režim výživy i suplementace.

Proč je to důležité? Mikrobiom ovlivňuje prakticky všechny aspekty zdraví – od imunitní rovnováhy, přes metabolismus až po náladu a kognitivní výkonnost. Každý mikrobiom je jedinečný – a právě proto by měla být péče o něj cílená. Namísto univerzálních doporučení volíme personalizovanou cestu, která má vyšší efekt a dlouhodobou udržitelnost.

Realita versus komerce: Mezinárodní odborný konsenzus publikovaný v roce 2025 v časopise The Lancet Gastroenterology & Hepatology stanovuje jasné zásady pro klinické využití mikrobiomových testů. Odborný panel 69 specialistů z 18 zemí doporučuje:

• indikaci testu výhradně kvalifikovaným zdravotníkem,
• striktní metodické a analytické standardy
• důraz na interpretaci v kontextu klinických dat,
• vyřazení spekulativních ukazatelů,
• a zdržení se unáhlených dietních nebo léčebných doporučení bez lékařského dohledu.

Na trhu existuje mnoho komerčních mikrobiomových testů, které slibují zázračné závěry. Mezinárodní konsenzus (Lancet, 2025) však jasně říká: mikrobiomový test má smysl pouze tehdy, pokud je indikován odborníkem a výsledky jsou správně interpretovány. V Centru 5P se neřídíme marketingem, ale vědeckými daty a klinickou praxí.

Závěrem: Vyšetření mikrobiomu je jako otevření mapy vašeho vnitřního terénu. A my vám pomůžeme nejen pochopit, co se na ní odehrává, ale také kudy přesně jít, aby vaše zdraví bylo dlouhodobě v rovnováze. Budeme Vaším digitálním kompasem.

 

"Nechte pracovat váš mikrobiom ve váš prospěch – cíleně, přesně a bezpečně."

 

Shrnutí: Mikrobiom jako brána ke skutečně personalizované péči

Znalosti o mikrobiomu, pre-, pro- a postbiotikách prošly v posledních letech zásadním vývojem. Co ještě před deseti lety znělo jako fantazie a doména vědců na univerzitách, se dnes stává pilířem moderní preventivní i cílené medicíny. Vědecké důkazy potvrzují, že stav našeho mikrobiomu souvisí s mnoha civilizačními onemocněními – od cukrovky přes alergie a úzkosti až po neurodegenerativní nemoci.

V Centru 5P medicíny chápeme mikrobiom jako dynamický, vzájemně propojený ekosystém, který můžeme – a měli bychom – cíleně kultivovat. Ne univerzálními doporučeními, ale individuálním přístupem. Proto kombinujeme nejmodernější diagnostiku mikrobiomu se znalostí klinické biochemie, genomiky, epigenetiky, výživy a životního stylu.

Prebiotika, probiotika a postbiotika jsou v našich rukou nástroje, ne zázraky. Ale ve správném čase, dávce a kombinaci mohou přinést velmi konkrétní výsledky: zlepšení trávení, imunity, metabolismu i psychické odolnosti.

A budoucnost? Slibuje ještě větší přesnost – díky novým generacím probiotik (např. Faecalibacterium, Akkermansia), cíleným prebiotikům, individualizovaným synbiotikům a standardizovaným postbiotikům. K tomu přibývá využití umělé inteligence pro interpretaci dat a návrh personalizovaných protokolů.

"Váš mikrobiom je jedinečný. Pojďme ho číst, chápat a podporovat. Protože právě v něm se odehrává podstatná část vašeho zdraví – i budoucnosti."

---

Článek na blog byl připraven jako podklad k prezentaci v rámci Future Food Prague: „Revoluce ve zdraví. Jak nastartovat obnovu zevnitř?“ – 24. 4. 2025

---

Nejdůležitější použité zdroje

1. Gibson GR, et al. (2017). Expert consensus document: ISAPP consensus statement on the definition and scope of prebiotics. Nat Rev Gastroenterol Hepatol, 14(8):491–502. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28611480/
2. Salminen S, et al. (2021). The ISAPP consensus statement on the definition and scope of postbiotics. Nat Rev Gastroenterol Hepatol, 18(9):649–667. https://www.nature.com/articles/s41575-021-00440-6
3. Bhutada SA, et al. (2025). A comprehensive review of probiotics and human health: current prospective and applications. Front Microbiol, 15:1487641. https://doi.org/10.3389/fmicb.2024.1487641
4. Bevilacqua A, et al. (2024). An Update on Prebiotics and on Their Health Effects. Foods, 13(2):174. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38338581/
5. Davani-Davari D, et al. (2019). Prebiotics: Definition, Types, Sources, Mechanisms, and Clinical Applications. Foods, 8(3):92. https://www.mdpi.com/2304-8158/8/3/92
6. Merenstein D, et al. (2023). Emerging issues in probiotic safety: 2023 perspectives. Gut Microbes, 15(1):221–235. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10026873/
7. Depommier C, et al. (2019). Supplementation with Akkermansia muciniphila in overweight and obese human volunteers: a proof-of-concept exploratory study. Nat Med, 25(7):1096–1103. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6699990/
8. Rodriguez J, et al. (2024). Microbiome testing in Europe: navigating analytical, ethical and regulatory challenges. Microbiome, 12(1):258. https://doi.org/10.1186/s40168-024-01991-x
9. Porcari S, et al. (2025). International consensus statement on microbiome testing in clinical practice. Lancet Gastroenterol Hepatol, 10(2):154–167. https://doi.org/10.1016/S2468-1253(24)00311-X
10. Ma L, Tu H, Chen T. (2023). Postbiotics in human health: a narrative review. Nutrients, 15(2):291. https://www.mdpi.com/2072-6643/15/2/291