Infekce močových cest (UTI) jsou globální zdravotní problém s vysokou nemocností a ekonomickými náklady. Každoročně jsou diagnostikovány u až 400 milionů pacientů po celém světě, což vede k odhadovaným výdajům ve zdravotnictví přesahujícím 6 miliard dolarů. Tento problém má zásadní dopad na kvalitu života, zejména u žen, které mají třikrát vyšší pravděpodobnost vzniku infekce než muži. Odhaduje se, že každý rok postihnou UTI až 400 milionů pacientů, přičemž většinou jde o ženy.
Co dělá tyto infekce tak rozšířenými? Kromě bakterií, jako je uropatogenní Escherichia coli (UPEC), mohou za vznikem UTI stát i jiné mikroorganismy, včetně Klebsiella, Enterococcus nebo kvasinek Candida.
Klíčové poznatky z článku o patogenezi, hostitelské vnímavosti a nových terapeutických možnostech u močových infekcí UTI (Nature Reviews Microbiology, 2025)
-
Epidemiologie a význam močových infekcí (UTI):
- Ročně se vyskytne více než 400 milionů infekcí močových cest celosvětově, což představuje významnou ekonomickou zátěž.
- Nejčastějším patogenem je uropatogenní Escherichia coli (UPEC), která způsobuje 75 % nekomplikovaných a 65 % komplikovaných UTI.
- Vysoké riziko mají ženy (3,6× vyšší incidence než u mužů), pacienti s katétry a ti s anamnézou UTI.
-
Patogeneze a bakteriální invaze:
- Intracelulární bakteriální komunity (IBC): UPEC adheruje na urotheliální buňky prostřednictvím pili (FimH), invaduje je a vytváří biofilmy chránící bakterie před imunitními reakcemi a antibiotiky.
- Biofilmy také hrají roli u dalších patogenů (např. Klebsiella, Proteus mirabilis), které způsobují katetrové UTI.
- UPEC je schopná modulovat apoptózu buněk a bránit exfoliaci epitelu, což podporuje chronické infekce.
-
Rezistence vůči antibiotikům:
- Vzrůstající prevalence antimikrobiální rezistence (AMR) ohrožuje účinnost antibiotik. UTI patří mezi čtyři nejčastější příčiny úmrtí spojených s AMR.
- Přibývá rezistentních kmenů, jako jsou Klebsiella a Enterococcus, zejména u komplikovaných UTI a pacientů s katétry.
-
Vliv mikrobiomu na UTI:
- Střevo: Dysbióza (např. nízká diverzita, pokles butyrátových producentů) zvyšuje kolonizaci UPEC a pravděpodobnost recidiv.
- Vagína: Snížená dominance Lactobacillus spp. a zvýšená mikrobiální diverzita zvyšují riziko UTI.
- Urobiom: Objevuje se role mikrobioty močového měchýře v patogenezi UTI, přičemž postmenopauzální ženy mají častější dysbiózu.
-
Faktory vnímavosti hostitele:
- Významným rizikovým faktorem je anamnéza UTI, což souvisí s epigenetickými změnami urothelia, které zvyšují náchylnost k recidivám.
- Dalšími faktory jsou genetická predispozice, hormonální změny (menopauza) a imunitní dysregulace (např. nevyváženost Th1/Th2 odpovědí).
-
Nové terapeutické strategie:
- Vakcíny: Kandidáti jako ExPEC9V a MV140 ukazují slibné výsledky při prevenci recidiv.
- Anti-adhesiva: Mannosidy blokující FimH výrazně snižují bakteriální zátěž a představují antibioticky šetřící terapii.
- Blokování sideroforů: Vakcíny zaměřené na železo-transportní proteiny, jako je IroN nebo IutA, se ukazují jako perspektivní.
-
Imunomodulace a prevence recidiv:
- Cílené modulace imunitní odpovědi (např. inhibice COX2) mohou snížit recidivy a zánětlivé poškození urothelia.
- Probiotika obsahující Lactobacillus crispatus zlepšují vaginální mikrobiotu a snižují výskyt UTI.
-
Alternativní a přírodní přístupy:
- Brusinkové produkty a D-mannóza mají smíšené výsledky, ale mohou být užitečné jako prevence u některých pacientů.
- Fekální mikrobiální transplantace ukazuje potenciál redukovat rezistentní kmeny a incidenci UTI u pacientů s recidivami.
-
Katetrové infekce (CAUTI):
- Vývoj antimikrobiálních povrchů katétrů a vakcíny zaměřené na adhesiny (např. EbpA u Enterococcus faecalis) mohou snížit kolonizaci a biofilm na katetrech.
-
Výhled:
- Nutná je další integrace poznatků o mikrobiálním a imunitním systému, zejména u osy střevo–vagina–močový měchýř.
- Kombinace personalizované prevence (mikrobiom, vakcíny) a cílené léčby (anti-adhesiva, imunomodulace) představuje budoucnost efektivního managementu UTI.
Doporučení pro naši klinickou praxi:
- Personalizovaný přístup: Analýza mikrobiomu (střevní, vaginální, urobiom) a genetických markerů ke stanovení individuálních rizik.
- Prevence recidiv: Personalizovaná podpora vaginální mikrobioty dle vyšetření vaginálního a střevního mikrobiomu, kontrola střevní dysbiózy s optimalizací mikrobiomu a velmi opatrné užívání antibiotik při potížích.
- Inovativní terapie: Zavádění mannosidů, vakcín a imunomodulace jako nových alternativ k antibiotikům.
Sestaveno dle Urinary tract infections: pathogenesis, host susceptibility and emerging therapeutics. Morgan R. Timm, Seongmi K. Russell & Scott J. Hultgren. Nature Reviews Microbiology volume 23, pages 72–86 (2025):
https://rdcu.be/d6HDT