Střevní mikrobiom, tedy společenství mikroorganismů s jejich genomy a životním prostorem, nyní přitahuje stále větší pozornost jak vědecké komunity, tak i běžných lidí. Co je ale možná ještě fascinující, je jeho potenciální vliv na proces stárnutí a tím pádem na kvalitu a délku lidského života. Studie potvrzují, že změny ve složení mikrobiomu mají přímou souvislost s onemocněními spojenými se stárnutím, od metabolických poruch až po neurodegenerativní onemocnění. Navíc, další výzkumy naznačují, že zdravý mikrobiom může být spojen s lepším metabolickým zdravím, silnějším imunitním systémem a dokonce i lepší psychickou pohodou. To všechno jsou faktory, které mohou mít zásadní vliv na zmíněnou kvalitu života a přímo se tak podílet na procesu dosahování dlouhověkosti.
Zdravý střevní mikrobiom
Všechny lidské bytosti sdílejí více než 99,8 % své DNA, ale pouze 30 % střevního mikrobiomu se u každého shoduje. 70% střevního mikrobiomu je variabilní a jedinečné. Jak tedy můžeme vědět, které kombinace mikroorganismů jsou prospěšné pro naše zdraví?
Nejnovější výzkumy, včetně Dutch Microbiome Project, nám nabízejí fascinující pohled do tohoto mikrosvěta: Tyto studie nejenom detailně zkoumají možnosti formování mikrobiomu během života, ale také identifikují téměř 3 000 asociací mezi mikrobiomem a různými nemocemi. Navíc, potvrzují, že zdánlivě nesouvisející nemoci mohou sdílet společný mikrobiomový podpis.
Studie také identifikovaly negativní souvislosti mezi typickými stravovacími návyky stravy západního stylu, jako je vyšší příjem celkové energie, časté „mlsání“ sladkostzí, vysokotučné potraviny a nápoje slazené cukrem, s nižší diverzitou mikroorganismů v našich střevech.
Zásadní však je poznatek, že vnější prostředí formuje mikrobiom po celý život, což v praxi znamená, že precizní terapie optimalizující mikrobiom je efektivní po celou dobu života jedince.
Vyšetření střevního mikrobiomu
Prof. Purna Kashyap z Mayo Clinic v USA zdůrazňuje, že zatímco univerzální přístup (the one-size-fits-all approach) v medicíně přestal být efektivní, tak budoucností je precizní medicína. využívající komplexních „omics“ analýz: genomických vyšetření (genomics) a environmentálních dat (exposomics) včetně analýzy střevního mikrobiomu.
Špičková logistika v současné době umožňuje vyšetření biologických vzorků českých pacientů v USA. Nejnovější analýzy v prestižních laboratořích nám umožňují komplexní pohled na střevní mikrobiom, jak z pohledu složení vlastního mikrobiomu (baktérie, plísně a kvasinky, viry a parazity) a funkcí střeva včetně střevní propustnosti, tak i z pohledu vnějších vlivů (především potravinových intolerancí a IgE a IgG alergií) a vyšetření organických kyselin v rámci metabolomu.
Vzhledem k tomu, že imunitní systém, střevní bariéra a mikrobiální diverzita jsou úzce propojeny, důkladné poznání střevního mikrobiomu těmito nejnovějšími funkčními testy jsou podkladem pro nové možnosti v léčbě, prevenci nemocí a následně dosažení dlouhověkosti.
Možnosti modulace střevního mikrobiomu
Ovlivňování střevního mikrobiomu lze rozdělit na dvě klíčové části: akutní léčbu a dlouhodobou péči o udržení jeho optimálního stavu. Pro úspěch obou fází je nezbytná pečlivá znalost pacientovy anamnézy, aktuálního klinického stavu a užívaných léků, stejně jako informací o "vnějších vlivech" v podobě potravinových intolerancí a alergií. Korekce mikrobiomu bez této komplexní znalosti nebude dlouhodobě úspěšná.
Pro akutní léčbu je často používán protokol 5R, jehož cílem je eradikace patogenů a střevní dysbiózy s obnovením zdravého a správně fungujího mikrobiomu. Protokol 5R zahrnuje odstranění (REMOVE) patogenů, nahrazení (REPLACE) chybějících složek, reinokulaci (REINOCULATE) prospěšnými bakteriemi, opravu (REPAIR) poškozené střevní stěny a opětovné vyvážení (REBALANCE) celého mikrobiomu. Jeho podoba je individuálně přizpůsobena výsledkům testů mikrobiomu a zahrnuje prebiotika, probiotika a postbiotika, spolu s podporou imunity, trávení a zdravého životního stylu. Pro dosažení ideálního stavu je vhodné pacienty znovu vyšetřit po 3 až 6 měsících, což umožní přesné zhodnocení efektu a případné nastavení změny léčebného protokolu 5R.
Dlouhodobá péče o střevní mikrobiom by měla být navržena na míru na základě individuálních preferencí pacienta a aktuálních poznatků precizní medicíny. Zde přichází do hry prostor pro nové technologie, včetně implementace umělé inteligence (AI) pro sestavování personalizované dlouhodobé péče o střevní mikrobiom.
Souhrn
I když dlouho převažoval názor, že většinu mikrobiomu získáváme od našich matek během těhotenství a porodu, nedávná studie Dutch Microbiome Project odhalila zásadní poznatky. Tito vědci objevili, že formování mikrobiomu je hlavně ovlivněno prostředím a výměnou mikrobů mezi jednotlivci. Pouze 6,6 % mikrobiálního genomu je zděděných, zatímco téměř 50 % vzniká během života. Tato zjištění potvrzují roli střevního mikrobiomu jako modifikovatelného faktoru, který může být klíčový pro prevenci nemocí a zlepšení kvality života.
Nejnovější postupy precizní medicíny umožnily díky analýze střevního mikrobiomu vytvoření terapeutických protokolů. Tyto protokoly dokáží v relativně krátkém čase, během několika měsíců, korigovat poruchy mikrobiálního složení, známé jako dysbióza, a obnovit správné fungování střev. Tento postup je klíčový pro podporu celkového zdraví a zdůrazňuje význam střevního mikrobiomu pro náš organismus. A to je základní předpoklad pro klíčovou roli střevního mikrobiomu pro naše zdraví.
Článek vyšel v příloze Hospodářských novin MODERNÍ MEDICÍNA